středa 30. dubna 2014

Věšení závěsů


[Abstract - Curtain hanging
Examples of various ways to attach the aventail (or, camail) to a helmet.]

Jedním z brnířských výrobků může být i takzvaný aventail, nebo-li závěs na přilbu. Slouží k tomu, aby byl chráněn i krk nebo ramena tam, kde samotná přilba již ochranu neposkytuje.

Po vyrobení kýženého pruhu pletiva nastává otázka, jak vlastně závěs na přilbu připevnit. V tomto příspěvku zkusím rozebrat základní způsoby uchycení a vyložit jejich výhody či nevýhody.

První způsob je naprosto brutálně jednoduchý. Kolem spodního okraje přilby prorazíme, nebo vyvrtáme, hustě vedle sebe otvory takové, aby každým z nich šel provléct kroužek z okrajové řady závěsu. Samozřejmě není nutné věšet vedle sebe každý kroužek zvlášť, ale můžeme například věšet „ob jeden“, nebo naopak „dva kroužky do jedné díry“.

Výhodou je jednoduchost a možnost přichycení na okraje různě zakřivené, například  u bascinetů. Nevýhody jsou výroba desítek  děr v přilbě a v tom, že k sejmutí pletiva budeme muset všechny kroužky přeštípat. Navíc není možné použít kroužky velmi malé. Po estetické stránce žádná sláva. Obrázek:


Druhý způsob je sofistikovanější variantou prvního. Připravíme si úzký pásek z vhodného materiálu - mě se například líbí stříbro, ale proč ne třeba měď nebo kůže. Tento pásek naděrujeme, a zanýtujeme kroužky stejně jako při způsobu prvním. Teprve tuto výslednou sestavu pak připevníme na přilbu, na to nám pak stačí například 6-8 počet děr.

Výhodou je méně děr v přilbě a možnost při troše pečlivosti závěs i s páskem sejmout a připevnit na jinou přilbu. Nevýhoda je zřejmá, není jednoduché (pokud nejste zběhlí v zakřivování plochých pásků kladivem) takto lemovat různě komplikovaně zakřivené okraje. Obrázek:


Způsob třetí je již dosti sofistikovaný. Připravíme si opět (vhodného materiálu, v tomto případě spíše z kovu) pásek, tentokrát široký – a ohneme ho do tvaru úzkého U. Je dobré ohýbat jej s nějakým drátem uvnitř, aby se nám v ohybu nezlomil, nebo nezbortil při další manipulaci. Toto U pak připevníme na přilbu, a to tak že bude okraj přilby obepínat z obou stran, zevnitř i zvenku. Následně v pravidelných rozestupech pilníkem nebo řezáním vytvoříme drážky tak široké, aby do nich šel zasunout kroužek. Výsledek bude připomínat hřeben, s jeho zuby a mezerami. V posledním kroku pak dovnitř ohybu vsuneme drát, za současného  nasazování kroužků závěsu.

Výhoda je jednoznačně v možnosti závěs demontovat bez štípání (stačí vysunout drát), nevýhoda v poměrně vysoké pracnosti a způsobilosti jen pro opravdu rovné okraje přileb. Esteticky velmi pěkné, zvláště je-li připevňovací pásek zdobený například puncováním.

Přesně tento způsob uchycení závěsu je archeologicky doložen na skvěle zachovalé anglosaské přilbě z Coppergate, ke které se při  vhodné příležitosti vrátím. Obrázek:


Způsob čtvrtý je variací předchozího, tentokrát je celé účko připevněno jen z jedné strany (spíše z vnější, kvůli estetickému dojmu). Obrázek:


Způsob pátý je dnes prakticky nejpoužívanější, protože umožňuje rychlou montáž i demontáž závěsu, lze jej používat na velmi zakřivené okraje přileb a není nutné do přilby vyrábět mnoho děr. Není sice příliš estetický, ale s výjimkou vyloženě luxusních přileb by to nemělo být na překážku, samozřejmě při čistém provedení.

Okrajovými kroužky závěsu si provlečeme drát a do předem vyrobených děr na přilbě jej připevníme „sponkami“ vyrobenými opět z drátu. Samozřejmě můžeme použít i sofistikované sloupečky (na stejném principu jako sloupky pro provazové zábradlí), ale to už není zásadní rozdíl. Obrázek:


Tolik k systémům uchycování závěsu na přilby. Věřím, že chytré hlavy vymyslí - nebo archeologové vykutají - nějakou další variantu. Bohužel není v mých silách nějak systematicky prozkoumat dochované přilby a doplnit tento článek reálnými příklady. V obou případech budu rád za pomoc od ctěných čtenářů.

Žádné komentáře:

Okomentovat