středa 31. srpna 2011

De methodo

Krátce o metodě; nejsem pochopitelně jediný člověk na světě, který kdy zkusil vyrábět kroužkové pletivo způsobem jak-by-to-asi-mohlo být. Jelikož se však jedná o řemeslo zaniklé, v Evropě alespoň pár století, dochází k tomu, že doslova každý brníř postupuje trochu jinak. Počínaje oblíbeným rozměrem kroužku, přes často zásadní rozdíly ve výrobním procesu až k výslednému (často špatně postřehnutelnému, protože velikostně miniaturnímu) rozdílu ve finálním výrobku, kterým je kroužkové pletivo.

Takže pokud si tady něco přečtete, neberte to jako bernou minci "takhle to bylo". Jedná se o moji vlastní variantu a zcela respektuji že jiní lidé tímto se zabývající mohou mít jiný modus operandi.

Postup který aktuálně (2011) používám je výsledkem několika let uvažování a různorodých pokusů; v krabici mám několik malých pytlíků kroužků vyrobených jinými postupy a nástroje, které dneska používám, představují cca. 3. generaci. Leccos ještě časem udělám trochu jinak, protože některé nástroje stále nesplňují moje vlastní požadavky, které jsou v zásadě jednoduché:

  1. Maximální přiblížení se technologickým možnostem středověku, zejména pak středověku raného. To vylučuje některé novověké materiály (například nerez, hliník) a postupy (například závit). K tomuto "přibližování se" se ještě v budoucnu vrátím.
  2. Maximální efektivita práce, která se dá vyjádřit různými způsoby a někdy v budoucnu se k ní taky vrátím samostatným příspěvkem.

Žádné komentáře:

Okomentovat