středa 2. května 2012

Ploché kroužky

Doposud jsem zde na blogu popisoval zpracování tzv. kulatých kroužků. Kulatých v tom smyslu, že průřez drátu je kulatý, respektive mírně čočkovitý v místě přesahu. To ale není jediný tvar, se kterým je možné se setkat. Naopak, zejména ranější (tzn. římské) a pozdější (cca od roku 1400) zbroje se vyznačují i výskytem plochých kroužků. Exemplárním příkladem je zbroj ze 16. století, která je v rozumném detailu nafocena na Allen Antiquities. Jedná se o celonýtovanou zbroj (tedy nejsou v ní kroužky vysekávané) a každý kroužek je zjevně velmi plochý (flat, flattened). Za zmínku stojí, že ačkoliv je tělo kroužku ploché, v přesahu tomu tak není - je vidět určitý "hřbítek".

Jak takové ploché kroužky vyrobit? Jednou z metod je rozhodně jejich formování v raznici - oproti kulatým kroužkům však bude síla na zploštění celého kroužku výrazně větší, protože musí být zploštěn výrazně větší úsek kroužku, nejenom jeho přesah. Troufnu si odhadnout, že i raznice bude trochu složitější na výrobu a přesnost při práci, protože namísto uniformní drážky by musela mít jenom jakési zahloubení v místě přesahu.

Další metodou, která ovšem dává vzhledově odlišné výrobky, je metoda "polož a udeř". Není náročná na nástroje, ale výsledný kroužek nebude mít hřbítek. Například na výše zmíněnou zbroj by to tedy nebyla metoda vhodná, nicméně na jiné zbroje by možná byla vhodnější - zde je nutné vycházet z originálu. Metoda funguje jednoduše - položím vyžíhaný kroužek na železnou plochu, přikryji "pádlem" a udeřím palicí.

"Pádlem" nazývám pro nedostatek jiného termínu placatý kus železa o tloušťce asi 4 mm s rukojetí na jedné straně, který má za úkol úder palice rozložit do plochy a zároveň udržet plochost v normě - tedy že na jedné straně nebude kroužek moc a na druhé málo. Bez pádla by byla zmetkovitost velmi vysoká, protože bez tréningu se prostě 1000x stejně po sobě dvoukilovou palicí netrefíte. Kroužky vkládám pod pádlo jeden po druhém, odsýpá to velmi rychle. Když jsem jich zkoušel víc naráz, moc to nešlo, byly prostoje při rovnání a vysoká zmetkovitost.


Takto vypadá "pádlo"


Takto nějak vypadá pletivo z plochých kroužků

V detailním pohledu

Na nýtování takovýchto kroužků pomocí sekaných trojúhelníčků se zaměřím v některém dalším příspěvku.

2 komentáře:

  1. Dobrý den,
    rád bych se dozvěděl, jaký je kvalitativní rozdíl mezi zbrojí z plochých a kulatých kroužků (výhody/nevýhody; porovnání odolnosti vůči sekům a propíchnutí...), resp. proč se ploché kroužky opět začaly používat, když už byly v předch. období nahrazeny kroužky kulatými?

    Předem děkuji za odpověď

    Richard Opatřil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, protože plochý nosník má jiné mechanické vlastnosti než kulatina o stejném průřezu, tipnu si že to souviselo se snahou o snížení hmotnosti při zachování stejné odolnosti, nebo se snahou (ne příliš úspěšnou) o zlepšení ochrany při stejné hmotnosti. Ve finále jsou na tom obě provedení prakticky stejně, jak je jasně vidět z postupného přidávání kovových dílců, až k celoplátovým zbrojím.

      To že v určitém období známe jenom kulaté může mít více vlivů: cechovní uspořádání a s tím související tendence ke konzervaci znalostí, respektive odmítání novot; rozdílné uspořádání řemeslnické dílny, pokles nebo naopak navýšení počtu tovaryšů které měl mistr k dispozici; prostý úpadek znalostí; móda.

      Co myslíte vy?

      Vymazat